Recenze, Romantické příběhy

Ivo Pelant: Třetí patro

f8829-treti-patro-61303

Tento článek se bude věnovat knize Třetí patro od již legendárního tvůrce českých seriálů Ivo Pelanta. Příběh o mladém učiteli a jeho učních ukazuje nejen lásky a problémy mladých študáků, ale také vypráví o situaci na socialistických učilištích. Přeji příjemné počtení 🙂

💙

Třetí patro je kniha vyprávějící o mladém učiteli Martinu Brázdovi, který nastupuje ihned po dokončení vojny jako vyučující na jedno pražské učiliště. Bohužel však není přidělen k prvním ročníkům, nýbrž se stane odborným učitelem třetího ročníku a tedy mazáků učiliště. Spolu s Martinem se můžeme seznámit se vztahy panujícími na učilišti i internátě mezi mazáky a bažanty i se životy jednotlivých studentů.
Hlavní zápletkou díla je pak nenápadná, ale o to krutější šikana probíhající mezi mazáky a bažanty, kterou pasivně tolerují nejen vyučující, ale také studenti. V románu se objevuje ještě jedna, vedlejší dějová linka, ve které sledujeme poněkud komplikovanější vztah Martina a jeho dívky Hanky.
💙
Třetí patro je kniha, která byla sepsána na základě stejnojmenného seriálu, který v roce 1985 natočila Československá televize.
Myslím si, že tato knížka je psána poměrně čtivým způsobem, a která čtenáře vcelku rychle vtáhne do děje. Zároveň je psána velice realisticky a objektivně popisuje problematiku šikany i učilišť ve své době.
Velikým kladem a zároveň i překvapením u této knihy je způsob, kterým čtenáře seznamuje s netečností a pasivitou pedagogů a vychovatelů na učilišti i internátě, a zároveň i podrobnost, se kterou ukazuje na velice drsné praktiky mezi mazáky a bažanty, které nesou neklamné znaky tvrdé šikany.
A právě v otevřenosti k otázce šikany vidím velikou jedinečnost této knihy, protože i dnes je šikana velice ožehavým tématem, o kterém se na školách nerado mluví, což jsem poznala na vlastní kůži. A když se podíváme na to, že tato kniha byla vydána ještě v dobách minulého režimu, a přesto se zde dozvíme nejen o poměrech na státním učilišti, ale také o ne zrovna správném chování pedagogů, je význam knihy posunutý ještě o něco výše.
Jak již bylo zmíněno, kniha poprvé vyšla v době minulého režimu, přesněji v roce 1986, a proto se zde nevyhneme jistému politickému zabarvení, které s sebou přináší nejen oslovení „soudruhu“, ale i řadu dalších organizací a situací, které byly pro tehdejší dobu typické (např. chmelová brigáda, apod.).
💙
K této knížce jsem se dostala poměrně nedávno spíše náhodou, když jsem procházela knížky z dětství mých rodičů, a protože mám velice dobrou zkušenost s knihami z pera Ivo Pelanta, tak jsem neváhala.
A nelitovala jsem, opět se ukázalo, že knihy z pera tohoto autora jsou velice čtivé a zajímavé. Mně osobně se kniha velice dobře četla a s napětím jsem čekala, jak se příběh vyvine dál.
Zároveň si velice vážím nejen nápadu, ale i duchu, v jakém se kniha vyjadřuje k velice problematické a choulostivé otázce šikany, která je bohužel pořád aktuální a stále se o ní nemluví tak, jak by se mělo. Zároveň si myslím, že knížka je v řadě oblastí nadčasová, protože z vlastní zkušenosti vím, že i dnes učitelé mnohdy velice rádi přehlížejí příznaky šikany nebo její lehké formy, a to nejen na učilištích, ale především na základních školách. A o to více si autora vážím, že napsal podobou knihu v době, kdy podobné věci byly ještě více v tabu, než dnes.
Bohužel ona objektivnost a autenticita knihy, myslím zapříčinili, že se mne kniha příliš neoslovila ani se mi příliš nelíbila, byť se k ní čas od času vracím. Zároveň však vím, že o není způsobeno samotnou knihou, nýbrž mou romantickou, až mnohdy „sluníčkářskou“ povahou, která podobné příběhy nemá úplně nejraději.
💙
Knížku všem velice vřele doporučuji, nicméně za mne dostává „pouze“ za čtyři, protože to přece jen není můj šálek kávy …
💛💛💛💛

Foto obálky: zdroj Internet

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s